Navigace
Obsah
Bílý Potok
Údolí řeky Smědé (dříve Wittige) bylo hustě osídlené již v 15.a 16. století. Ke konci 16. století se část osadníků, přicházejících z Lužice, rozhodla požádat tamějšího svobodného pána Melchiora z Redernu o zanechání lesního úseku v nejhořejší části údolí Wittige k osídlení. Pán z Redernu jejich žádost vyslyšel a tak byla dne 13. července 1594 založena obec Bílý Potok. Jméno obci dala Kateřina z Redernu podle potoka, pramenícího v Smědavské hoře. Padesát let po vzniku obce zde žilo 58 obyvatel, přibližně polovina z nich se živila zemědělstvím, druhou polovinu tvořili dřevorubci.
Zúrodňování zalesněných částí šlo lidem jen velmi pomalu a těžce. Vedle něj se tedy obyvatelé zabývali lesními pracemi, sbíráním a zpracováním lesních plodin, výrobou různého dřevěného zboží a jeho prodejem. Nelehký život tehdejších obyvatel ještě zhoršovaly pohromy, které v průběhu let stíhaly celý kraj. Jednou úrodu zničila sucha, jindy zase povodeň, v létech 1619 - 1622 lidé trpěli hlady, ještě předtím obyvatelstvo zdecimovala morová nákaza, která zde propukla v letech 1598- 1600. V 17. století to byla také třicetiletá válka, která silně zasáhla celou oblast. Vojska procházející krajem zde opakovaně plenila a drancovala. Ani po skončení války se lidé nedočkali kýženého klidu. Následovala totiž tvrdá rekatolizace, která donutila řadu obyvatel v celém kraji opustit své domovy. Hlad se podařilo vymítit až pěstováním brambor
