Aktuální teplota

29.3.2017 17:01

Aktuální teplota:

11,2 °C

Vlhkost:

80,2 %

Rosný bod:

7,9 °C

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Webkamery

Webkamery

Pohled na Frýdlantské cimbuří
Pohled na Frýdlantské cimbuří

 

Pohled na Paličník
Pohled na Paličník

Navigace

Obsah

Masopust

 
 
.
Tradiční maska v podobě krávy na maškarním průvodu v Milevsku

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.[1] Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu pochází z talského carnival a znamená nabytí síly(valere) z masa(caro). Carnival v Římě označoval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, kdy se všichni dosyta najedli, aby byli silní na následující postní období. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : SPN, 1982. ISBN není uvedeno. S. 234. </ref> vlastně "maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).

 

Průvod je doprovázen hudebníky a maskami

Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

 Karneval a masopust v Římě

Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv carnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.

Masopust v Česku v jednotlivých regionech

V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.

V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání "pod šable". Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, např. "na len" , "na konopě", "žabská" apod.

V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu. 

Pranostiky Masopustní úterý

  • Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
  • Masopust na slunci - pomlázka v senci.
  • Konec masopustu jasný - len krásný.
  • Krátký masopust - dlouhá zima.
  • Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
  • Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
  • Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý),
    bude dosti hrachu.
  • Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
    bude úrodný rok na len.
  • Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
    tehdy celý půst větrný bude.

 Popeleční středa

  • Jaké je počasí o Popeleční středě,
    takové se drží celý rok.
  • Suchý půst - úrodný rok.