Pomník padlých , zemřelých nebo zmizelých vojáků z obce Bílý Potok v I. Světové válce

 
Pomník na paměť padlých, zemřelých a zmizelých vojáků z obce Bílý Potok (Weißbach) v I. světové válce nechal roku 1926 zhotovit místní spolek "Kameradschaftsverein ehemals gedienter Soldaten" spolu s obyvateli obce; na bočních stranách pomníku jsou zaznamenána jména těchto obětí a čísla domů odkud pocházely; autorem pomníku by měl být A. Müller z Varnsdorfu. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Jména obětí jsou na pomníku uvedena v jiném pořadí, z dostupných dokumentů je nelze pro levou stranu pomníku seřadit.

Pomník padlých z I. světové války

Vojenské pevnosti

Není snad milovník Jizerských hor, který by neprošel cestou ze Smědavy mezi Smědavskou horou a Jizerou nad údolím říčky Bílé Smědé.

Tato procházka je velmi příjemná, zvláště, necháme-li automobil na parkovišti u chaty na Smědavě. Asi po 500m od Smědavy po červené směrem k odbočce na Smědavskou horu, narazíme vlevo nad cestou na první řopík J1/109/160, který patří do sestavy opevnění Jizerských hor. Směrem do údolí vlevo se hned nalézá objekt J1/108/160 a za ním můžeme zahlédnout celou linii, která sestupuje z úbočí Smědavské hory, překračuje říčku Bílá Smědá a pokračuje dále na východ směrem k Jizerce. Díky holinám v údolí říčky je celá linie velmi dobře patrná. Můžeme velmi dobře pochopit taktiku boje, kdy jeden objekt musel svou palbou krýt minimálně další dva napravo i nalevo. V době budování opevnění, v roce 1938 bychom tyto objekty tak snadno nenašli, byly velmi dobře ukryty v hustém porostu. Linie směrem na východ opět začíná zarůstat v novém zalesnění, tak již není tak dobře patrná, nicméně pokračuje přes silnici ze Smědavy na Souš a měla pokračovat přes Jizerku, Polubný a pod Štěpánkou do údolí Jizery, zde měla navazovat na opevnění Krkonoš.

Vojenská pevnost na Smědsvě

Vodopád na Černém potoce

Černý potok najdeme na severní straně Jizerských hor v oblasti strmých svahů Frýdlantského cimbuří. Název této významné skalní skupiny ve střední části hřebene Poledních kamenů má připomínat podobnost skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. Černý potok pramení pod Černou horou, respektive u rašeliniště Na čihadle (má dva prameny) a na své nedlouhé trati cca 6 km k ústí do řeky Smědá v obci Bílý Potok,  překonává převýšení zhruba 600 m, přičemž první kilometr teče víceméně po rovině, dále pak vytváří divokou rokli s vodopády, jednu z nejkrásnějších v Jizerských horách.
Nejznámějším a také nejvyšším vodopádem, který měří zhruba 6 m je Vodopád Černého potoka. Vede k němu zelená turistická značka z Bílého Potoka na sedlo Holubníku. Údolí Černého potoka je známou horolezeckou lokalitou, která byla r. 1999 vyhlášena národní přírodní rezervací Frýdlantské cimbuří. Dnes však tato oblast spadá do NPR Jizerskohorské bučiny. Tento komplex smíšených, převážně bukových lesů zahrnuje nejcennější lesní porosty Jizerských hor, je genovou bankou původních dřevin pro obnovu jizerskohorských lesů, poškozených v minulosti imisemi i nevhodným lesním hospodařením. Z dřevin se zde vyskytují především buk lesní a javor klen, jedle bělokorá, jilm horský, jasan ztepilý, dub zimní, lípa srdčitá a velkolistá a javor mléč.

Počasí v Bílém Potoce

Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1 705 mm vody. Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.

Horská obec Jizerka

K obci Bílý Potok náležela i obec Jizerka.  Vzhledem ke své poloze a k tomu, že Jizerka neměla samostatný katastr , byl učiněn návrh 15.11.1950 na Krajském národním výboru převést Jizerku k okresu Jablonec nad Nisou.