Obsah

Kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce

Majitel Frýdlantského panství vyhověl opakovaným žádostem některých poddaných, aby vymezil revír a kus pohoří za vesnicí Hejnice na Smědé, povolil tam mýtit, připravit ornou půdu a stavět domky. To vše se stalo   zakládací listinou ze dne 13.7.1594 z příkazu Melchiora z Redernu, který dal svolení k zemním pracem a úpravě terénu  prz výstavbu vesnických domků. Až téměř po deseti letech, 25.3.1603 vydává  manželka Melchiora z Redernu, paní Kateřina, listinu, v níž potvrzuje, že za její vlády se tu usadilo 36 poddaných, dává místu jméno Weisbach, podle nevelkého potoka, pramenícího na Smědavské hoře. Ustavuje zde rychtáře, závádí konšelské knihy, v nichž budou řádně zapisovány všechny smlouvy, potvrzení, propouštění, jež  byly uzavřeny se souhlasem vrchnosti.Bílý Potok se v době osídlení rozkádal v dnešní místní části Zátiší.

Od roku 1717 jsou vedeny podrobné údaje o příspěvcích souvisejících s klášterem v Hejnicích od obyvatel Bílého Potoka: 

 ročně odevzdávají 8fl  10kr.

Obětí za každého pokřtěného je poplatek 22kr  3š, od každého kmotra 3kr a 1/2š. Za uvedení šestinedělky poplatek 12kr.

Za pohřeb se zpívanou mší 1fl 30kr, za pohřeb s tichou mší neplatili, ale dávali 2 teleta ročně. za ohlášky platili 22kr 3š, za oddavky 1fl 30kr.

V Bílém Potoce bylo 329 zpovídajících se, při odevzdávní zpovědního lístku se platilo 1kr 3š.

Počátkem roku 1726 spolu s dalšími obcemi žádali o vlastního kněze. 25.1.1726 bylo vysvětleno, že je třeba  příspěvku nejméně 100fl. ročně. hrabětem Philipem Gallasem byl tento příspěvek schválen 31.5.1726 a rozhodnuto. že Bílý Potok se bude podílet 14fl 42kr. Vše dostalo soudní pečeť 25.7.1726. Zástupci obce byli:Chrispoh Effenberger, obecní starší a Christoph Krause, vlastník půdy. Prvním farářem v Raspenavě byl Anton Kapsch, narozený v Krakově. Pro Raspenavu a okolní obce zde byl v letech 1726 - 1730.

Protože Bílému Potoku chyběl kostel, rozhodli se obyvaleté požádat hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase o povolení postavit si kapli. Stavba byla zahájena pod vedením faráře Adama Josefa Ruffera  v květnu 1774 domkařem a pekařem Franzem Pragerem, který dostal dotaci  50fl od obce. Hrabě přidal 10 sudů vápna, 1000 ks cihel a 10 středně velkých stromů, jako stavební materiál. Kaple byla za rok v podstatě hotová. Než však došlo k jejímu úplnému dovybavení uplynulo ještě několik let, takže byla vysvěcena až 1. května 1781. V následujících letech ji však stíhaly různé povětrnostní pohromy a projevili se i závady stavěbního rázu. V letech 1819 až 1826 musely být provedeny nutné opravy. Když se pak v roce 1887 objevily ve zdivu další závažné trhliny, bylo rozhodnuto o stavbě kostela. Stavbu vedl stavební mistr Josef Neisser z Frýdlantu v letech 1888 - 1890 za obětavé pomoci a příspěvků místních obyvatel a ze značných darů dobrodinců ze zahraničí. Kostel byl slavnostně vysvěcen 28.9.1890 farářem P. Reinhardem Seifertem z Hejnic k tradičnímu posvícení. Pseudorománskému pojetí slohově odpovídá i vnitřní zařízení kostela zasvěceného Nejsvětější Trojici. Kostel zdobí dvě vitráže. Vitráž zobrazující sv. Annu s Pannou  Marií je dar rodiny Floriana Krause z roku 1917.

Velká slavnost se konala při příležitosti 300 let založení obce. Před kostelem pronesl slavnostní řeč obecní sekretář Wilhelm Preissler. Slavnostní mši celebroval farář P. Seifert a řádový kněz, augustinián P. Franz Walter Krause, ceremoniářem byl pan P. Jindra.

V roce 1865 si obec postavila svůj vlastní hřbitov. Obdržela za zřízení ohraničující zdi a za postavení kžíže od hraběcího úřadu 3550 fl v rakouské měně.

V současné době kostel prochází náročnou rekonstrukcí. V roce 2005 za značného přispění Obecního úřadu v Bílém Potoce , firmy KNORR-Bremse, s.r.o. v Hejnicích a příspěvků starousedlíků,   mohla být zrekonstruována vnitřní část kostela včetně varhan a lustru, v roce 2006 byly zahájeny práce na  vnějších omítkách, střešní krytině a oknech.

 

O názvu Nejsvětější Trojice- více: