Boží muka a kříže
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1767 a je zapsána jako kulturní památka obce , rejstřík č. 5 – 4181. V roce 2002 byla restaurována ak. malířem a sochařem Ivanem Hamáčkem. Příspěvek ve výši 130 tis. korun poskytl Okresní úřad v Liberci.
Kostel Nejsvětější Trojice v pseudorománském stylu – kulturní památka obce zapsaná dne 21.12.1998
Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2005.
Významné technické stavby
Železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem – postavena v letech 1899 – 1900- Frýdlantské okresní dráhy zprovoznily trať 038 Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem v roce 1900. Patrová stanice, nacházející se dnes na katastru Hejnic, má jednu staniční a dvě manipulační koleje, dvoupodlažní přijímací budovu a v minulosti dřevěné skladiště a dvoukolejnou výtopnou se čtyřmi stáními, skladem uhlí, vodárnou a studnou. Hlavní budova a dvoukolejná výtopna jsou v téměř původním stavu.
Karl Bienert – odpadová přádelna – Bílý Potok čp. 295 – Karl Bienert postavil svou první přádelnu v Bílém Potoce v roce 1882 podle plánů stavitele Josefa Neissera. Roku 1902 ji modernizoval, ale ihned následující rok do základů vyhořela. Nové, železobetonové tovární budovy byly postaveny podle projektu Heinricha Ziegera z června 1913 pro Johana Bienerta. Ke čtyřpodlažnímu bloku přádelny je na jižní straně přiřazena turbínová hala a na straně západní potom kotelna a strojovna. Při severní fasádě vede schodišťová věž s vodní nádrží. Samostatně stojí skladov é budovy na sever od přádelny a trhárna východně od ní. Byl instalován protipožární sprinklerový systém a parní kotel firmy Beitfeld-Daněk, který roku 1926 posílily dvě nové Francisovy turbíny zn. Voith. Karl Bienert jun. řídil odpadovou přádelnu, jež zpracovávala produkty okolních trháren, až do třicátých let 20. Století. Po roce 1948 se továrna stala součástí n.p. Fryba, později n.p. Bytex, a v letech 1990 – 2001 zde působila Mykana a.s. Dobře dochované budovy dnes slouží novým majitelům jako specializované opravářské dílny historické techniky a příležitostně jsou zpřístupněny veřejnosti.
První odpadová přádelna
Proč chránit kulturní památky
Na sklonku 18. Století, současně s rozvojem průmyslu a velkoměst, velmi často doprovázené demolicemi starých staveb, se začal v Evropě stále více utvářet veřejný zájem na cílené ochraně hmotného kulturního dědictví. Již tehdy si lidé dokázali uvědomovat jedinečnost památek, dokládajících lidovou tvořivost, způsob myšlení předchozích generací a nutnost jejich zachování jako nenahraditelného zdroje poznání národních dějin. Nejstarší obecně závazné předpisy na ochranu památek jsou z doby vlády císařovny Marie Terezie ( 1740-1780). V Československu v době jejího vzniku v roce 1918 byl dřívější systém rakousko-uherské péče dále rozvíjen. Byly založeny první památkové úřady a zdokonalovány způsoby soupisů a dokumentace památek.
Umělecké a historické, ale i technické, přírodní a další památky obohacují dochované životní prostředí historických sídel a krajiny a přispívají k obecné vzdělanosti a rozvoji národa.
Péči o tyto památky bychom neměli chápat jenom jako povinnost, ale především jako morální zodpovědnost. Co se podaří zachovat z dosud poměrně bohatého kulturního dědictví pro příští generace, záleží jenom na nás.
Boží muka při cestě k Bártlově boudě z roku 1827 a Boží muka u čp. 198 jejichž datace není známa byla restaurována v roce 2006.
Foto č. 25
Boží muka k Bártlově boudě
Kamenná boží muka umístěná na zahradě u Obecního úřadu původně stála u čp. 212. Nechala je vystavět v roce 1819 rodina Effenbergerů pod koželužnou u cesty vedoucí okolo Velké rybí vody . Boží muka jsou významná tím, že byla zhotovena z jednoho kusu žulového kamene. Boží muka byla nalezena ve velmi špatném stavu, po projednání o možnosti restaurování s referátem kultury okresního úřadu v Liberci v roce 1999 byla nakonec pro bezpečnost převezena na obecní úřad, kde byla v roce 2005 po projednání s památkovým úřadem restaurována.
Foto č. 26
Boží muka u obecního úřadu
Další záchranou v roce 2005 prošla i jedna z nejstarších drobných památek – boží muka z roku 1778 při červeně značené turistické stezce směrem ke Smědavě. Tato cesta patří do poutních cest, kterrá vedla přes Bílý Potok do poutního místa v Hejnicích.
Foto č. 27
Boží muka při turistické cestě na Smědavu
Pomník, který stojí u čp. 302 byl původně postaven v roce 1886 zakladateli tělocvičnách organizací v Rakousku – Uhersku Fridrichu Ludwigu Jahnovi. Nyní slouží jako pomník k výročí konce II. Světové války 9.5.1945. Byl restaurován a okolí upraveno v roce 2005.
Obec na všechny drobné památky obdržela dotaci z Grantového fondu Libereckého kraje, opravu provedla kamenosochařka a restaurátorka Vanesa Trostová